Keflavík - letiště Keflavík - letiště Cestou do Thingvelliru NP Thingvellir - stezka k Öxaráfossu NP Thingvellir - stezka k Öxaráfossu NP Thingvellir - stezka k Öxaráfossu NP Thingvellir - vodopád Öxaráfoss NP Thingvellir - Thingvallabear NP Thingvellir - jezero Thingvallavatn Flosagjá Kostel v Thingvelliru NP Thingvellir

Island 2007

28. 7. Keflavík, Thingvellir

Paliho deník, den 2: slunce, polojasno

Anglické slunečné ráno. Z původně plánované procházky městem sešlo, kvůli dřívějšímu příjezdu auta, které nás odváží na letiště. Pán v saku, jenž řídí setrovu, se zdá být zaskočen velikostí našich batohů, ale nakonec se vejdeme a můžeme jet.

Na letišti vše běží hladce, jen naše batohy s váhou hraničící s povoleným limitem 20ti kil jsou odeslány na příjem jako nadměrná zavazadla kvůli úzkým pásům.Tam se nelíbí moje láhev na palivo, musí ven, ukázat světu, že je čistá, vymytá a vonící jarem – tím citrónovým.

Čekání na Let Iceland Express je zpestřeno vyplňováním dotazníku pro služby na letišti s nímž se na nás vrhla sympatická paní jen co jsme dosedli do křesílek vedle gate.

Konečně se náš zelenobílý Boeing MD-90 odlepuje od země a míříme směr Island. Před přistáním máme překvapivě pěkný výhled a mezi mraky hledíme na pruhy nám zatím neznámého pobřeží. Dokonce je vidět ostrůvek Hensey a těsně před přistáním i Modrá laguna i s přilehlou elektrárnou. Nic lepšího si nemůžeme přát (pozn. Čenda: já viděl kulový, protože jsem seděl na druhý straně letadla).

Na letišti na nás opravdu dle slibu čeká zástupce autopůjčovny s cedulkou, na které se skví velkými písmeny Poliška (pozn. Jitka: bylo to Palacki). Což má asi znamenat moje jméno, ale nevadí. Už má jednu rodinku a tak se k němu do auta vejdu jenom já a zbytek výpravy zanechávám na pospas osudu na letišti a odjíždím do neznáma.

Naštěstí nejedeme daleko, jen do Keflavíku, kde sídlí kancelář firmy Berg. Tam nalézám krásný stříbrný Chevrolet Lacetti. Skoro nový zatím bez škrábanců. Když hodím svůj bágl do kufru tak mi trochu zatrne, jak moc místa tam zabírá, ale uvidíme.

Na letišti tam po troše snahy nacpeme všech pět batohů a dokonce návdavkem i dva malé batůžky. Vyrážíme směr Reykjavík a u prvního supermarketu s nádherným prasátkem ve znaku (Bónus) nakupujeme potraviny, vodu a něco na mls.

První navigační neshody způsobené nedůvěrou řidiče k navigační krabičce v Čendovém držení, ale měla pravdu a tak nakonec opravdu ta správná silnice a směr Thingvellir.

Cestou na pumpě tankujeme litr benzínu do vařiče a jak vtipně poznamenává obsluha čerpačky, tak moc daleko nedojedeme.

Infocentrum jsme minuli, a tak rovnou zastavujeme na hraně soutěsky a rovnou se vrháme po hraně americké litosférické desky na plošinu směřující k desce evropské. Šířka údolí se každý rok zvětšuje jak se desky posouvají. Dojdeme k vodopádu Öxaráfoss a k říčce, jež se vine od něj přímo pod vršek se stožárem odkud se asi dříve předčítaly zákony a podobně.

Vracíme se autem k návštěvnickému centru a jdeme už jako normální turisti po cestách dolů ke kostelu a jezírkům, jež leží za ním. Hluboká, čistá, s mincemi na jejich dně zářícími. Trocha čekání při hledání první kešky, ale jen lehce promrzlí se vracíme do auta.

Dojedeme k centru rezervace, kde kupujeme za 500 ISK/os. první nocleh a ze tří možností vybíráme možnost spát na břehu jezera Thingvallavatn. Moc pěkné místo s umývárnou a toaletami.

   2 / 17
Zobrazit Hlavní stránka