Island 2007

3. 8. Skaftafell, Jökulsárlón

Paliho deník, den 8: mraky, vítr, déšť

Túra, původně mířící na vrchol Kristínartindar, začíná pozvolně stoupat březovým lesem, pak po vřesovišti a nakonec po kamení na hraně nad ledovcovým splazem.

Těsně pod vrcholem se cesta dělí a nám se v tom silném větru nechce lézt nahoru a tak kopec obcházíme a s výhledem na splaz na druhé straně a malé duhové hory scházíme dolů. Celkem něco kolem 14km a skoro 6hod.

Skoro na konci je vodopád Svartifoss, padající přes čedičové sloupy a zrekonstruovaná jedna z prvních vodních elektráren na Islandu z počátku minulého století. Pak už jde počasí těžce do háje a na výpravu padá deprese. Tiše sedíme v autě míříc k další atrakci.

Tou je laguna Jökulsárlón. ZIMA, ZIMA, ZIMA!!!. Místo malých ker plovoucích v laguně tam leží bloky velké jako dům a silné vlnobití žene ty velké bloky z moře zpátky do laguny. Písečná pláž je úplně posetá kusy ledu různých velikostí.

Mezi ty pozitivní body patří tuleni, kteří se prohání spolu s kachnami po ploše laguny. Obojživelná auta čekají na svoji porci turistů, ale dnes už asi žádní nebudou. Ještě litujeme promočené stopaře a míříme do Höfnu.

Tam nás čeká velké překvapení, protože tak velký kemp jsme ještě neviděli. Kempuje se všude, kde se dá. Nakonec nalézáme recepci a tam nám sdělují, že kvůli sportovnímu festivalu je kemp zdarma (jinak 750 + 100 ISK). Platí se jen sprcha.

Nalézáme pěkně kryté místo pod vodárnou, původně jsme si nemysleli jak zastrčené. Z nedalekého stadionu se linou tóny něčeho, co nemůže být při nejlepší vůli nazváno jinak než řízná dechovka vyhrávající nastupujícím týmům sportovců s vlajkami.

Později, když se tento dav prožene naším klidným místečkem jako zkratkou, pochopíme, že jde o velké fotbalové klání. Holky, kluci všichni v kopačkách a k tomu doprovod rodičů či celých rodin.

Uděláme si procházku po městě, při které hledáme supermarket na zítra. Plánujeme jít na koncert, který se line z velkého stanu stojícího hned u našeho kempu. Nakonec znaveni padáme spát a do rytmu kapek deště zní největší rockové vypalovačky v místním trochu metalovém podání.