Island 2007

5. 8. Jökulsárgljúfur, Dettifoss

Paliho deník, den 10: déšť, mraky, slunce

Ráno střídavě prší, mží a pořád fouká. Stejně vylézáme a jdem se aspoň trochu projít na skalnatý ostrov Eyjan, který je hned vedle kempu. Počásko se trochu umoudřilo a už je i něco málo vidět.

Balíme v kempu a popojíždíme směrem ke konci skalnatého údolí. Tam v nízkém březovém lesíku je malé jezírko Botnstjörn s vodopádem a zmatená pověst o skalní stvůře a dvou milencích; nechápu.

Dále zkoušíme štěstí s terénní jízdou a až na chvilky napětí s loužemi máme kliku. Těsně před parkovištěm nás zastavuje megalouže, a tak auto necháváme u cesty a poslední metry dojdeme.

Začínáme u tábořiště Vesturdalur a jdeme kolem bizarních skalních věží tvořených pokroucenými čedičovými sloupy až k sopce Raudhólar s červenočernými svahy a věžemi. Nazpět v čediči je jeskyně ve tvaru kostela - kirkjá.

Po obědě se vracíme na již dříve dobyté pozice a po stejné cestě jako včera jedem kolem kaňonu řeky Jökulsá. První vodopád Hafragilsfoss je jen demoverze od toho, co nás ještě čeká.

Nejmohutnější vodopád Evropy Detifoss neboli podle Marty Dentifoss - zubařův vodopád. Pohled z východní strany je moc pěkný, nejde sem tolik vodní tříště a dá se sejít až k vodě jak nad, tak i pod vodopádem a pocítit tak zblízka sílu vodního živlu.

Nakonec i toho jsme se nabažili a jedem k Mývatnu. Kemp hned naproti křižovatce (750 ISK), sirné sprchy (zadarmo), hrbolatá tráva, kýčovitý západ slunce nad jezerem a docela pěkná zima s nastupujícím večerem.