Paliho deník, den 11: polojasno
Nijak zvlášť se nehoníme, protože jsme se rozhodli strávit u jezera dva dny a tak máme času habaděj. Z lenošení ve stanu nás vyvádí děti anglické rodinky, jež řvou jak na lesy, a tak chtě nechtě musíme ze spacáků.
Naše první kroky, respektive kilometry, vedou ke stánku ochutnat místní specialitu, žitný chleba s melasou pečený v horké hlíně - hverabraud. Nahnědlá kostka chutná překvapivě dobře a my si ji dopřáváme u výhledu na geotermální elektrárnu na úpatí sopečné oblasti Krafla.
Obejdeme kráter Víti, ten který vzniknul přirozeně na rozdíl od svého jmenovce, kterého má na svědomí vrt pro elektrárnu a jeho následná exploze. Na jedné straně malá jezírka s bublající vodou, bahnem a na druhé minibahenní sopečka. Kam se hrabe na ty v Azerbajdžánu.
Vycházka přes jedno z nejmladších lávových polí Leirhnjúkur, s trhlinou plnou páry, bublajícími jezírky a dalšími atrakcemi. Na úpatí hřebene Hveraröndu další prskající bahno a vyvěrající láva, spolu s překrásným výhledem z vrcholu.
Jeskyně Grótagjá pod nakupenými balvany rozdělená na mužskou a ženskou část, dva vstupy, jeden prostor s jezírkem s hodně horkou vodou. Jeden by se opařil.
Sopečný kráter Hverfjall vypadá jako obrovská hromada škváry. Když se vydrápeme nahoru, v kráteru najdeme kopeček pokrytý nápisy jako France, Ingrid, Praha, Olmik, hovno.
Večer další z Dánových doporučení - místní přírodní koupaliště s termální vodou (1300 ISK) s výborným výhledem na jezero a západ slunce.